Obsah

1986

Ani letošní rok nebyl nějakým mezníkem, ani nijak významně se nezapsal v událostech v obci. Je jen velmi dobře, že nikdo z občanů nezemřel, ale méně potěšitelné je, že se nekonala žádná svatba, nikdo se nenarodil. Nikdo se do Černůtek také nepřistěhoval. Zdá se, že se ani moc nemarodilo, žádný větší úraz, ale ani žádná zvláštní radostná událost. Když se bourá hospoda, i když dávno zavřená, tak to je spíš smutek v obci, než důvod k radosti. Bližší popsáno v kapitole o událostech v obci.

V letošním roce se konaly volby do všech stupňů národních výborů a republikových orgánů (volební lístek do našeho NV na předchozí straně), koncem volebního období docházelo v činnosti NV i obč. výboru spíše k poklesu činnosti a hodnotilo se plnění volebního programu za prošlé období. Nebylo toho málo, ať ve střediskové obci nebo u nás v Černůtkách. Ale nezdá se, že by to byly hranice možností, je také ještě stále mnoho občanů, kteří dovedou podrobně radit, kritizovat, ale ruku k dílu nepřiloží. Takže práce pro obec leží na několika tahounech, někteří pomohou, jiní se vezou a jsou i překážející. V přípravách na volby do NV proběhl i XVII. sjezd KSČ, u nás se konala předvolební schůze v kulturní místnosti obč. výboru, v Jeřicích předvolební schůze i pro občany z naší obce. Na kandidátce do MNV se objevila nová jména, došlo k omlazení, volby proběhly důstojně a bez jakéhokoliv narušení. V Černůtkách již tradičně.

V listopadu se znovu setkali představitelé SSSR a USA s. Gorbačov a p. Regan na Islandu v Rejkjaviku, schůzka zdaleka nesplnila tužby celého světa – odzbrojení. Nedošlo k žádným dohodám. Koncem dubna došlo k havárii v atomové elektrárně v SSSR v černobylské, v kyjevské oblasti.  Vybuchl jaderný reaktor a došlo k úniku radioaktivní páry, radioaktivní mrak obešel celou Evropu. Byly oběti na životech, obyvatelstvo oblasti evakuováno (asi 100000), zprávy o situaci přenášely sdělovací prostředky. Irák, Irán, Libanon jsou stále oblasti válečných akcí a teroru, rozšířily se nepokoje v Nikaragui a okolních státech, rasistické akce v Jižní Africe také nemají konce.

Počasí

si s námi zahrálo, střídání extremních teplot a srážek se už bere jako normální. V lednu bylo bez sněhu, teploty až rozkvétaly kočičky. Koncem měsíce ale začalo mrznout tak, že mrazy trvající i v únoru dosahovaly až minus 25°C, způsobily promrznutí půdy až do 70 cm (Velichovky), u nás při mrazech -20°C půda promrzla do 40 cm. Když březen začal topit, tak důkladně. 28.3. Klementinum 20,6°C, nejvyšší dosažené maximum 28.3.1890 bylo 19,9°C. Duben pravý aprílový – několik chladných dní střídají teplé dny (9.4. nejvyšší teplota od r. 1848), koncem dubna asi 5 cm sněhu a teploty v noci -4°C. Květen nezůstal pozadu střídání chladna s deštěm a teploty až 27-29°C. Červen byl beze srážek, pouze s vyššími teplotami. Červenec začal tropickými teplotami bez srážek, koncem měsíce se střídaly chladna s teplem a deštěm, což pokračovalo i v srpnu a zdržovalo žně. Koncem srpna došlo v několika dnech a na několika místech v republice – u nás nejblíže u Pardubic, Kostěnic a okolí ke krupobití, které nemá pamětníků.  Padaly kroupy průměru až 5 cm, váze 18 dkg. Několik vesnic mělo až 90% zničené krytiny na střeše, stromy oholeny bez listí a drobných větví. Samozřejmě došlo i k ubití drobné zvěře a dom. zvířectva. Září byl pravý září s nepřeberným množství hub, to pokračovalo i v říjnu. V listopadu hezký podzim pokračoval. Teprve v prosinci se snížily teploty na 0-10°C ve dne, 0-5°C v noci a  když deště, tak záplavové. Je to už třetí rok s tak silnými mrazy, projevuje se to zejména dalšími zmrzlými stromy.

Jak je uvedeno už v úvodu, nedošlo v obci k událostem, které by se roky pamatovaly. Jen požárníci byli tradičně na okrskovém cvičení na Votuzi úspěšní – získali 3. místo. Zaznamenávám však vznik ženského požárního družstva v Černůtkách. Předseda požárníků s. Fidranský Jos., starší s ženami nacvičil požární útok a štafetu tak dobře, že naše ženy při svém vstupu mezi ženská družstva okrsku zvítězily a umístily se na prvním místě, v okresním kole dosáhly 5. místo. Tedy úspěch a hlavně reprezentace i v okrese. Po vítězství na Votuzi spolu s požárníky z Rašína se oslavovalo u Dvořáků v bývalé hospodě až do rána a pak s. Dvořák hospodu začal bourat a na místě sálu a lokálu začal stavět rodinný dům. Takže „konec hospody“ v Dolních Černůtkách proběhl důstojně. Další stavebník v obci je Miloš Pour – ze mlýna. V místě bývalé mlýnic již dávno zbořeného mlýna staví přístavbu rodinného domu. Václav Dušek ml. – učeň Poz. staveb Hradec Král. z č. 21 nerespektoval na přejezdu u nádraží výstražné znamení a vjel na motocyklu Pionýr do osobního vlaku. Oba účastníci se snažili nehodě zabránit a tak ke střetu došlo při malé rychlosti a mimo odřenin V. Duška a poničení motocyklu nedošlo ke škodám. Během léta se postupně obnovoval potah asi (10-20m/m) silnice do a z Černůtek. Bylo provedeno nekvalitně – krajnice potaženy na bláto a dochází k odlupování. 14. dubna se na sušárnu vrátil čáp, ale bez čápice, později odlétl. Kolem 1.5. přiletěli noví čápi, usadili se a vevedli 3 mláďata. Odlétli koncem září. Byla konečně dobourána pastouška, jen s domem po p. Hlavaté – Familské č. 19 není stále jasno. Zájemci přicházejí a odcházejí. Měly by  přestat starosti s odvozem odpadků, od ruhé poloviny roku se občas objeví na návsi u požární zbrojnice kontejner JZD, konečný prostor bude upraven za zbrojnicí. Odpadky tedy odváží JZD kontejnerem a tím je ukončeno zavážení úvozu včetně nepořádku v okolí.  V č. 20 u Langrů stále pilně pracuje p. Hromádko, letos expedoval další dvě sochy, jen pohovor s ním lze velmi těžko uskutečnit. Z č. 22 se odstěhovala p. Javůrková, poslední dobou více marodila, je t.č. v nemocnici v Nové Pace a čeká na umístění v Domově důchodců. Z č. 3 jako každý rok na podzim odešla p. Marie Šulcová k dceři do Dobrušky, aby se z jara vrátila. Tentokrát se nevrátí do Černůtek, ale byla umístěna do Domova důchodců v Hořicích. V době, kdy píši čistopis zápisu se dovídáme, že p. Šulcová, nejstarší občanka Černůtek, zemřela v 87 letech. V ostatních domech žijí občané beze změn, chalupáři vylepšují co se dá, jen u Ponikelských v uličce – č. 24 se nic neděje a spíše chátrá. Pan Pospíšil – chalupář z toho čísla zatím úpravy nezahájil. Hana Procházková dokončila vysokoškolské studium a pracuje v Zemědělském nákupu a zásobování závodě v Jičíně. Lenka Javorská dokončila studium na Veterinární škole v Hradci Králové  a pracuje na Veter. středisku v Hořicích. Jaroslav a Renáta Jahelkovi nastoupili do Mateřské školy v Jeřicích, Jaroslav Hlavatý z č. 10 chodí do školy v Cerekvici, sestra do školky v Hněvčevsi. Z „výkupu“ ZNZZ se odstěhoval Jaromír Pour s rodinou o nového domu v Jeřicích, nejsou však odhlášeni (kolaudace) a jsou zatím našimi občany. V sušárně proběhla kampaň bez problémů a byla ukončena koncem roku. Prodejna Jednoty asi dostane novou vedoucí, paní Mešejdová je ve výpovědi. Tržba měsíčně asi 30-32000 Kč. Zájmová činnost naší mládeže není velká, mládeže zde není mnoho, přes snahu v min. letech zde není založeno ČSM. A tak se obě děvčata Javorských spolu s Danou Fidranskou věnují jezdeckému sportu a ošetřování koní v Jeřicích, jezdecký oddíl vede Jaromír Pour. Ze starší mládeže se Vladimír Schoval zabývá chovem loveckých psů, pracuje v okresním výboru mysliveckého svazu. Jaroslav Jahelka ml.  se pod hlavičkou ČSSS Cerekvice (Hořice) a Svazarmu Jeřice věnuje závodům automobilů do vrchu. Jezdí s autem Škoda 110, upraveným pro závody, v letošním roce dokončil spolu s kamarády stavbu nového auta Škoda 130, rovněž s úpravami pro závody do vrchu. V r. 1986 přivezl ze závodů i věnce. Ladislav Komňacký sbírá motocykly a součásti – veterány. Vlastní asi 40 motocyklů, několik v pojízdném stavu, např. Haley Davidson, Zündap, Čechie apod. Větší část skladuje v Černůtkách.

Občané naší obce – družstevníci se také podílejí na úspěších JZD. Již tradiční umístění na předních místech v dosažených výsledcích hospodaření bylo opakováno i letos. Zejména dosažený výkon ve sklizni kukuřice jedinou řepačkou je pravděpodobně výkon republikový. Plánovaný výnos cukrovky 45,5 t/ha (v roce 1961 dosaženo 36,6 t/ha) byl překročen na 54,5 t/ha, ale ty strašné dávky hnojiva (138 kg N, 148 kg P, 300 kg P v čistých živinách na ha) přírodě neprospívají a jsou jen dalším negativním zásahem do životního prostředí. Přitom sami zemědělští odborníci přiznávají jen několikaprocentní využití těchto dávek pro růst plodin. A když pšenice do zimy více vyrostla, provedl např. JZD Mžany postřik proti růstu a na ošetřených lánech a okolí téměř vyhynuli zajíci. Do čela JZD byl zvolen předseda ing. jaroslav Pour z Dobré Vody. Bývalý předseda s. Reif odešel do důchodu. V druhém pololetí došlo k projednání spojení některých farem ČSSS Hořice s JZD Třebnouševes. Od 1.1.1987 patří farmy Cerekvice, Třebovětice a Jeřice pod JZD jako středisko Cerekvice.

Věci církevní

V Černůtkcáh vyznávali občané dvě víry. Převážná část obyvatelstva byla římsko katolická, asi 4 rodiny církev Československá – Husova, patřící pod obvod Velký Vřešťov. Od poválečných let do dnešních dnů dochází k silnému poklesu aktivity k víře. V dřívějších letech jsme se setkávali s vystoupením československého faráře pouze na československých pohřbech (do kostela ve Vřešťově se téměř nechodilo), dnes pouze ve vzpomínkách starších. Černůtky patří pod římskokatolický obvod (kolátoru) do Hněvčevse. Do kostela na mši už dnes od nás nikdo nechodí. Stará generace vymřela nebo pro stáří nemůže, střední generace, která v mládí navštěvovala hodiny náboženství ve škole a do kostela chodila, dnes nechodí, mládež – u nás – má jiné zájmy a o církev se nezajímá. Ve městech však mládež kostely navštěvuje, kronikář byl svědkem silně navštívených kostelů v Praze, Hradci Králové a Jablonci n. Nisou. Dříve se novorozeňata křtila v kostele, v současné době je v Hněvčevsi 4-5 křtů v roce, svatby se v kostele prakticky nekonají (v Hněvčevsi někdy 1 za rok). Římskokatolických pohřbů  v Hněvčevsi je také málo a obřad se koná prakticky jen v kostele. Rozloučení v domě smutku a doprava pěšky do kostela se téměř nekoná. Převážná část doprovázejících jela auty a tak průvod ztratil význam. Obvykle je rakev vystavena v kostele, farář provede hlavní obřad v kostele a po doprovodu na hřbitov je rakev uložena do hrobu. Většina pohřbů se dnes provádí žehem a pak se obřad koná v Hradci Král. nebo Pardubicích. Protože v kronice není zmínka o farářích zdejších farností a faráři byli v dřívějších dobách spolu se starostou a řídícím školy osobou významně ovlivňující život obyvatelstva, zmíním se podrobněji. Ve Vřešťově sloužil až do r. 1978 farář p. Václavek, dnes farářka Jiřina Heřmanská – 73-letá, slouží i v Hořicích. Vystudovala až po odchodu do penze. V Hněvčevsi soužil do r. 1939 farář Knap z Jeřic. V r. 1939 nastoupil páter Michael Maceček z Horní Bečvy a sloužil do své smrti v 1979.  Za války byl vězně pro činnost proti okupantům. Po něm nastoupil páter Josef David z Nového Města. Od r. 1981 do r. 1985 sloužil v Hněvčevsi páter Václav Vacek, po něm asi 3 měsíce páter Jindřich Kinik, dále asi 6 měsíců páter Pavel Rousek. V současné době dojíždí z Nechanic páter Josef Smola. Kostel je ohrožen provozem těžkých vozidel v těsné blízkosti, praskliny ve zdivu dosahují nebezpečných rozměrů. Fara se má stát rekreačním zařízením.

Pohyb obyvatelstva

Narození                                          žádné

Svatba                                              žádná

Úmrtí                                                žádné

Stěhování                                        Jaromír Pour z č. 36 s rodinou do Jeřic

 

Zapsal: Jahelka kronikář