Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

24. 10. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, během dne až zataženo, místy přeháňky. Denní teploty 8 až 12°C, místy 14°C. Noční teploty 7 až 3°C.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 4
DNES: 157
TÝDEN: 581
CELKEM: 178691

Obsah

1940

Události politické

Nechci psáti všeobecnou historii, k tomu jsou oprávněni povolaní činitelé. Přesto není možno se  tomuto thematu vyhnouti, ale zaznamenati, v rámci daných možností, jak byly velké dějinné události zde posuzovány.

15. březen, první výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava  - Říše i protektorátní úřady slaví dnešní den jako svátek. Je nařízen klid i v ostatních úřadech, továrny nepracují, den je však dělníkům placen. Školní děti jdou svátečně oblečeni jen k oslavnému projevu a mají též volno. Vzpomínáme všichni pohnutých dnů loňských, co vše se za tu dobu seběhlo: Státy, které se pustily do války proti přesile, prohrály. Polsko padlo za 18 dnů, Finsko se hrdě bránilo 3 a půl měsíce, než podlehlo Rusko. Vidíme už jasně, že stejný osud by potkal i náš bývalý stát, kdybychom se loni nepodrobili dobrovolně.

Řízené hospodářství se pomalu vžívá, jsme přizpůsobováni poměrům v říši. N.U.C. tj. Nejvyšší úřad cenový svými kontrolní orgány překvapuje naše obchodníky a živnostní a nutí je tak, aby prodávali za stanovené ceny. Cenová komise působila i o výročním trhu na dobytek dne 13.3. v Hořicích. Však se prodávalo jen než přišla, pak ze strachu raději nikdo neobchodoval. Válka se vleče dál. Bojuje se hlavně na moři a ve vzduchu. Potom propaganda. Z obou stran srší hněvivá slova. Už se ale přestává věřit anglickému i francouzskému rozhlasu. Vidíme, že  vše jsou jen sliby a prázdné mluvení. Příklad: Československo, Polsko, Finsko.

Od 1. dubna je zaveden letní čas. Hodiny jsou totiž posunuty o 1 hodinu vpřed. V zemědělství se tím mnoho nemění, v jiných oborech se ušetří (otop, světlo).

Dne 12. dubna dodala okresní silniční správa nové žluto-černé orientační ukazováky s nápisem německo – českým. Za Rakouska bývalo úředně „Unter Černutek“ teď je „Nieder Tschernutek“. Dosavadní litinové ukazováky z rozcestí byly odstraněny. Tyto jsou jen dřevěné, jsou však z dálky čitelné.

Dne 9. 4. vzala říše německá Dánsko a Norsko pod ochranu. Dánsko bylo obsazeno bez boje, Norsko klade zatím slabý odpor.

Ku dni 20. dubna se v Říši i v Protektorátu uspořádána sbírka ušlechtilých kovů, jako dar k 51. narozeninám Vůdce Ad. Hitlera. Bylo zde Jar. Tomáškem (místní obchodník starým železem) a Al. Knaiflem sebráno celkem 7 kg různých zlomků mosazi, cínu a niklu.

Válka vstoupila v pátek dne 3. května do nové fáze. V tento den totiž překročila německá branná moc hranice Holandska a Belgie, aby, jak hlásá úřední zpráva „zaručila neutralitu těchto států“. Narazila sice všude na odpor, který však tvrdě lámala a tak za 5 dnů Holandsko kapitulovalo, belgická armáda sice ustupuje, posílena však částí armády Francouzské a Britským expedičním sborem, brání se statečně. Němci ale lepší disciplinou, novými zbraněmi a dokonalejším vedením vítězí takřka denně a tak dne 27. května kapituluje i Belgický král Leopold. Skoro 500 000 belgičanů skládá zbraně. Děje se tak proti vůli vlády, která uprchla do Anglie. Opět si uvědomujeme, jak chabé a nicotné se ukázaly sliby a záruky západních mocností vůči malým národům. Rozhodně jsme vděčni těm, kteří v r. 1938 i 1939 nás vedli, že nedali se strhnout citem, ale poslechli hlasu rozumu a chladné rozvahy. Jaké štěstí pro národ, že může hodnoty tvořit a ne bořit.

Jelikož říše vede úporný boj na život a na smrt, jsou od 12. května zakázány i na území Protektorátu veškeré taneční zábavy.

Svátek „Božího těla“, připadající letos na 23.5. je úředně v celé říši i zde v Protektorátě přeložen na následující neděli. Je to jistě v dějinách církve poprvé. Stalo se tak z úsporných důvodů, aby ve výrobě průmyslové i zemědělské nebyl ztracen den. Vůbec celý běh hospodářského života prodělává změnu. Zatím co ještě před 3 lety nevědělo si naše národohospodářství rady s vypěstovanou řepou (cukrovary braly jen určité kontingenty), cukr se denaturoval a dával ke zkrmování, rovněž tak žito, prasata na maso nebylo možno prodat, omezovalo se pěstování pšenice, zeleniny i čekanky, razí se teď heslo co nejvíce vyrobit či vypěstovat, materiálem pak co nejvíce šetřit. Každá, i sebemenší plocha půdy má být zúrodněna. Všechny odpadky se mají sbírat a vrátit zpět průmyslu k novému zpracování. Staré železo bylo zde sbíráno dne 9. června a  sebralo se ho 250 kg.

V důsledku vyhrané velké bitvy ve Flandrech, jejíž výsledkem je obsazení pobřeží na kanále „La Manche“, jsou v celé říši, tedy i zde vyvěšeny po 8 dnů prapory. Poprvé je domek obecního starosty St. Martina ozdoben vedle protektorátní modro červeno bílé vlajky též praporem Velkoněmecké říše se skobovým křížem.

Dne 25. června 1940 v 1.35 hod. německého letního času nastupuje na německo francouzské frontě klid zbraní. Stalo se něco, co by byl nikdo z nás nečekal. Mocná, honosná a některými našimi lidmi tolik obdivovaná Francie kapituluje. Prohrává vnitropoliticky i vojensky. Měla být naší ochranitelkou a nezachránila sebe. Je nucena přistoupit bez výhrady na podmínky, předložení jí Německem a Itálií. Tato vstoupila totiž dne 10. června po boku říše do války. Také Norové zastavili nepřátelství, takže celé pobřeží od Narvilu až po Španělské hranice jsou v rukou Němců. V důsledku tohoto velkého úspěchu Říše, je nařízeno všemu obyvatelstvu vyvěsit prapory po dobu 10 dnů. Zde v obci jsou objednány hromadně, jenže zatím jen Protektorátní barvy. Nedošlo však až do konce roku 1940  k jejich vyvěšení. Pozemní armáda zatím totiž skončila svůj úkol a proti poslednímu nepříteli Anglii vede se válka dále jen na moři a ve vzduchu.

Nařizuje se, aby do 1. července t.r. byly odstraněny všechny upomínky na bývalý režim, jakož i obrazy, případně nápisy, které neodpovídají novému státoprávnímu postavení nás Čechů. Je tedy odstraněn i vtesaný nápis na podstavci lva pod lípou na návsi před hostincem: „NEZAPOMÍNEJME TĚCH, KTEŘÍ NA SVOBODU ŽIVOT POLOŽILI!“

Vchází též v platnost nový silniční řád. Každý povoz musí být opatřen čitelnou tabulkou a v zadu červeným odrazovým sklem. Kosa nesena na rameni, musí při vstupu na silnici býti opatřena ochranným pouzdrem.

Přeměna z mírového hospodářství na válečné se rychle vžívá. 1. října nastává celní zapojení do Říše, takže celý hospodářský koloběh je usměrněn a řízen z Říše! Nutno konstatovati, že se tak stalo bez zvláštních výkyvů a kdo jen trochu se řídí vydanými předpisy, nemusí se ničeho obávati.

Je vydáno nařízení, že všechny veřejné budovy a všechny podniky musí mít firmu označenou německo-česky. Tak zde máme: „Gasthaus- hostinec; Mühle-mlýn a Khole-uhlí“. To ovšem nikdo nepamatuje a je to přijímáno se smíšenými pocity.

Oslava Husovy památky se nekonala. Všechny 3 svátky – totiž Sv. Petra, Pavla, potom i 5. a 6. července, byly „pro vážnost doby“ a aby se neztratily pracovní dny slaveny až v neděli 7. července.

Všecky tyto události byly středem pozornosti našich občanů, bylo o nich hodně mluveno a kritizováno. I šeptaná propaganda, t.zv. šuškanda došla sem tam sluchu, na věci ovšem nezměnila nic. Proto jsem považoval za svou povinnost zaznamenat i velké dějinné události, jak se jevili střízlivému venkovskému pozorovateli.

Počasí a úroda

Sama příroda se proti nám spikla. Tak krutou zimu jsme zažili jen v r. 1929. Předcházející zimy byly spíše plihavé, tím víc nás překvapil již leden svými vánicemi a mrazy 18 – 24°C i více. A trvaly celý měsíc. Únor začal sice mírněji, zato druhá polovina zase se vší tvrdostí kruté zimy. Jeví se nedostatek uhlí a tak mnohé domácnosti, přes všechny zákroky i u úřadů, trpí zimou. Ani školy nemají dostatek paliva, jsou tedy pololetní prázdniny od 31. ledna do 26 února úplné, potom měst. škola v Cerekvici chodí 2x týdně pro úkoly. Od 5. března vytápí se polovina tříd a žáci se střídají po půl dni. I březen začíná tuhou zimou. Sluníčko jen zvolna stravuje spousty sněhu. 15. března je taková vichřice se sněhem, že děti nemohou ani do školy. A již jsou tu svátky velikonoční; jsou letos neobvykle brzo.  20.3. je škaredá středa a je ještě taková chumelenice, že se jezdí celý den na saních. Dne 24. března, právě na Hod Boží velikonoční byla opět krásná polární záře. Trvala od ¼ na 8 do 8 hodin večer. Teprve v týdnu od 7. do 13. dubna se začíná s polními pracemi. Je již sucho, ale studené větry vanou dál, v noci mrzne. Stále ještě je tři, čtyři až pět stupňů pod nulou. Řepa se seje kolem 20. dubna. Půda však nemá dosud dostatečnou teplotu, vzchází tedy okopaniny dosti špatně.

Dne 13. května přichází ještě taková sněhová bouře, že pole zůstala na hodnou chvíli bílá. K jednocení řepy přikročeno teprve kolem 23. května. Teprve se, jak náleží, oteplilo a tak příroda zvolna napravuje, co krutá zima natropila. Některé škody ovšem nelze nahradit. Hlavně na stromech. Ořechy a hrušně utrpěly nejvíce, i některé třešně a keře. Úřady zakročují vydáním různých nařízení: stromy se musily již v předjaří oškrabat, suché větve odstraňovat, 4 m nad vozovkou větve ořezat, stromy stříhat. Teď zase na rozkaz se musí zmrzlé stromy vykopat, aby nebyly semeništěm škůdců a chorob. Někde tak vzaly za své celé aleje ovocných stromů. Sena už bylo o něco méně (vlivem dlouhotrvajícího sucha), otavy -  pak zvláště u jetelů, selhaly úplně.  Žně začaly 23. července, přichází však deštivé počasí a je tedy skoro celý týden přestávka. Zato pak je vyvíjeno horečné úsilí, aby sklizeň byla šťastně skončena. Ve většině případů se tak stalo, jen některé ovsy a směsky se pokazily, vystaveny jsouce po 14. srpnu neustálým dešťům. Deštivé počasí trvá i v době setby ozimů s sklizně bramborů. Teprve později se trochu vyčasilo, takže už některé čekanky a řepy se dobývají za sucha. Abychom letos té zimy hodně užili, ochladilo se citelně ještě ani když nebyly okopaniny sklizeny. Začalo mrznout, když na polích bylo ještě všechno zelí. Dne 5. prosince spadl první sníh, aby se už neztratil. I mrazy začínají zase krutě doléhati: před Vánocemi klesl teploměr -20°C.

Poměry sociální

Rád zaznamenávám, že sociální postavení dělníka, zvláště zemědělského se dožívá spravedlivého stupně. Nejen u velkostatku, kde poměry byly zvláště křiklavé, ale i čeleď našich rolníků je důstojně odměňována za svou práci. Už nespí v konírnách, jak se dosud dělo, ale má svoji světničku. Plat služky je 340, čeledína až 400 K. Stavební dělnictvo: zedník a tesař 5 až 5,50 K na hodinu, přidavač 3,50 K . Mimo toho je zaveden drahotní přídavek 0,50 K na hodinu.

Stavby

Ač stavební náklady značně vzrostly a materiál (hlavně dříví) se těžko získává, přece se všude jeví nebývalý stavební ruch. Nový domek č. 4 si zde postavil p. Jar. Černý – řídící učitel z Jeřic, na vlastním pozemku nákladem 70 000 K. Družstevní sušárna na čekanku pořídila motorovou přípojku nákladem as 17000K a elektr. motor místo dosavadní lokomotivy.

Narození

V listopadu se narodil Milan Dubský

Úmrtí

V srpnu zemřela Antonie Schovalová – výměnkářka

Činnost spolková

Tato je omezena na nejnutnější. Funkcionáři „Hospodářské besedy“ jakož i „Elektrárenského družstva“ musí prohlásit, že nejsou židy. Členové obecního zastupitelstva zase podpisují slib tohoto znění: „Slibuji, že budu vůdce Velkoněmecké  říše Adolfa Hitlera, jako ochránce Protektorátu Čechy a Morava, poslušen, že budu zájmy Velkoněmecké říše k prospěchu Protektorátu Čechy a Morava a jeho vlády plniti, zákony zachovávati a své úřední povinnosti svědomitě zastávati.“ Tvoří se svaz pro spolupráci s němci, jehož členem se stává i náš obecní starosta Martin St. Má také za úkol, jako všichni Protektorátní zaměstnanci, učit se německy. Jak se tohoto úkolu  zhostí, vědí Bozi! M.N.S. – tj. Mladé národní souručenství má se čile k světu. Opravilo parčík kolem zvonečku, udržuje náves v čistotě. Besední ples se konal 20. ledna. Však to už nejde tančit do rána, jako dříve. Je stanovená úřední hodina na 3. hod. a ta se nesmí překročit. Od 12. května pak až do Vánoc jsou zakázány veškeré taneční zábavy.

Ceny zemědělských produktů

jsou stanoveny cenovým úřadem a jsou tyto: cukrovka 22 K za q, čekanka 38,50 K za q, pšenice 200, žito 170. Vejce jsou prodávána na váhu a to 18 K za 1 kg. Přijíždí pro ně, jakož i pro máslo jednou za týden sběrač, pro mlékárnu v Hradci Králové. Za máslo dával 25 K, později upravená cena na 31,50 K za 1 kg. I na husy je stanovená cena (as 20 K za 1 kg), ale prodávají se prý  - hladová od 100 do 150 K, krmené až 60 K za 1 kg. Úřední ceny jatečních prasat je stále stejná kolem 10 K za 1 kg živé váhy, pod rukou prý ceny dostupují pohádkové výše 20, 30 i výše korun za 1 kg. Držitelé slepic jsou povinni odváděti z každé nosnice od března do srpna celkem 60 vajec. Ceny koní: hříbata do 1 roku až 6000 K, do dvou let až 10 000 K, tahoun až 15 000 K. Jatečné kusy hovězí dle kvality od 77 do 9 K za 1 kg. Savá telata až 10 K. Za dodanou řepu v roce 1940 bylo proplaceno (Kampeličkou v Cerekvici)) suma 53 584 K, za čekanku 80 000 K.

Dle soupisu hospodářského zvířectva ze dne 3. prosince 1940 bylo zde v obci:

koňů a hříbat 14, krav a jalovic 110, prasnic 11, selat 30, ostatních prasat 64 kusů, koz 25, slepic 414, hus 51, kachen 5 a 42 králíků.

Osev: žita 21 ha, pšenice 31 ha, ječmene 10 ha, ovsa 8,5 ha, směsky 1,7 ha, brambory 11 ha, čekanky 88 ha, cukrovky 11,5 ha, řepy krmné 4 ha.

Pívo stouplo v ceně z 1,50 K na 2,20 K, kleslo však v jakosti a to z 12°alkoholu na 8°. Některých lihovin, jako rumu a koňaku se jeví koncem roku nedostatek. Tabák a cigarety stouply o 100%.

Zboží, kterého se nedostává, není zatím mnoho a neohrožuje nijak hospodářský  život. Přesto však jisté potíže vznikají. Hlavně stavebníkům, není přiděleno ani dost cementu, ani železa. Rolníkům se zase nedostává chilského ledku a superfosfátu. Hospodyně postrádají dobré mýdlo a o baterky do ručních svítilen je též nouze.

Starosta obce má plno práce. Pošta přináší denně záplavu písemného materiálu, který musí býti zpracován. Agenda se užasně rozrostla, hlavně c zásobování. Celý hospodářský rok je rozdělen do 13 zásobovacích období. Veškeré obyvatelstvo pak na samozásobitele (těch je 116) a obyčejné spotřebitele, pak na těžce a na konec velmi těžce pracující (noční zaměstnání apod.). Každá z těchto kategorií je jinak zásobována a jsou jim dle toho vydávány spotřební lístky. Potravinový lístek č. 1 opravňuje k nákupu cukru, vajec, cikorky, čaje, obilné kávy, krupice, rýže (pokud je), krup a těstovin (nudlí). Potravinový lístek č. 2 je k odběru masa, číslo 3 je přídavkový pro těžce pracující, číslo 5 pro děti do 6 let na máslo (pokud nejsou samozásobiteli). Lístek č. 6 je na tuky – sádlo a umělý tuk. Dále jsou lístky na chléb, mléko (1/4 l na osobu na den) atd. Kdo chce koupit obuv, textilie, pneumatiku na kolo nebo řemeny (hnací), musí žádat o poukaz. Pro samozásobitele obilím je obecním úřadem vydáváno mlecí povolení a sice do 15. září bylo 21 kg žita nebo pšenice na osobu a období (4 týdny). Od 15. září je tato dávka snížena na 16 kg. Šrotovací povolení se vydává 6,5 kg na měsíc a kus. Žito a ječmen je však šrotovat zakázáno.

Letní čas měl skončit 6.10., byl však prodloužen do odvolání a tak to asi bude až do konce války. V průmyslu se na tom ještě vydělá, nám zemědělcům je to jedno, pracujem od slunka do slunka. Jenže školní děti musí brzy vstávat. Vstávají-li o ½ 7, je to vlastně ½ 6 hod. No ale na všechno se zvykne.

Zatemnění se dále přísně dodržuje. Dvoučlenná hlídka je denně od setmění do doby než se jde spát v pohotovosti. Na Vánoce je zase zavedeno vysílání programu v rozhlasu v bývalé bohatosti aý do 1 hod. v noci. Na podzim bylo totiž omezeno a již v 8 hod. večer po zahrání obou hymen (nejdřív německé a pak české) bylo vysílání skončeno.

Svatba se konala jedna a to: Vlasta Hlavatá se provdala za p. Rybu ze Střezetic.

Zapsal: Šulc