1949

Poměry hospodářské

Počasí a úroda: Rok 1949 byl zase převážně suchý. Spadly sice občas prudké lijáky, ty však způsobily více škody, než užitku. Pole poplavily, cesty poničily, ale kýženou vláhu (trvalou) půdě neposkytly. Úroda byla ucházející, krmení dost, jen brambory měly malý výnos a cukrovka, pro sucho, se těžko vyorávala.

Výkupní akce: Aby první rok pětiletky byl v zemědělství splněn na 100%, provádí Okresní národní výbor velkorysou výkupní akci. Zemědělci, kteří do konce listopadu vše nedodali, jsou donucováni, aby úkol splnili. Jsou zde 3 případy, že prokazatelně nebyla dobrá úroda pšenice, což bylo již ve žních komisionelně zjištěno. Chtějí-li se však dotyční rolníci vyhnout těžkým pokutám, shánějí u svých známých v okolí obilí a dodávku tak splní.

Jak naši zemědělci splnili plánovanou výrobu, ukazuje tento přehled:

Cukrovky bylo na místním nákladišti pro cukrovar ve Smiřicích odevzdáno:

obec  

Boháňka 627 q

Cerekvice 2851 q

Dolní Černůtky 3149 q

Hněvčeves 1052 q

Rašín 2926 q

Třebovětice 3518 q

Skála 925 q

Celkem 15.048 q

V družstevní sušárně na čekanku byla v r. 1949 provedena úplná rekonstrukce. Dosávadních 10 sušících pecí bylo zrušeno a nahrazeno dvěma komorami s přistavěnou jednou pecí. Ventilátory, umístěné nad každou komorou odsávají vzduch. Následkem toho, teplo vyrobené v koksové peci, prochází zbožím, rozloženým na trojích lískách nad sebou, čímž ho bez velké lidské námahy bezvadně usuší. Je to veliká úspora na palivu i na pracovních silách a při tom produktivita stoupla.

Dodáno bylo celkem 11200 q čekank. kořenů dle obcí:

Vyrobeno bylo  3100 q sušiny. Koksu bylo spotřebováno 1023 q, kampaň trvala 21 dnů, odpracovaných hodin 3000, mzda 83000 Kčs.

Pro výkrmny Čsl. stát. statků bylo zde usušeno 2270 q bramborů, sušiny vzniklo 574 q.

Požár: při sušení bramborů nastal dne 27.11. dramatický okamžik, když o ½ 2 hodině v noci se sušené zboží na lískách vzňalo; snad to zavinily lihové páry. Po způsobeném poplachu zasáhli místní hasiči a pomocí motorové stříkačky požár utlumili. Shořelo as 20 q brambor, zničena byla jedna líska. Dík betonovému stropu jiných škod nebylo. Celá rekonstrukce si vyžádala nákladu as 1.000.000 Kčs. Přes polovinu obnosu bude však kryto subvencí, ježto to má být sušárna vzorová. Finanční otázka ani nečinila takovou starost, jako operace sama. Kolik námahy, intervencí a stálého vypětí sil k obstarání materiálu i lidí bylo potřebí, ví nejlépe předseda družstva Fidranský Jos., který je duší celého podniku.

Poměry kulturní

V obci je málo mládeže, nebylo možno zahrát ani jedno ochotnické divadlo. I s přednáškami je to zlé. Okresní osvětová rada uspořádala zde besedu s poučným filmem, ale i tento podnik byl slabě navštíven.

Památka M.J.Husa byla opět oslavena 5. července, jako každoročně. U památníku Husova Na pískovci sešly se krojované složky též z Cerekvice, Třebovětic a Hněvčevsi. Po proslovu p. Černého, říd. uč. v.v. zde a pana Smolíka z Hořic, byla zapálena hranice a po zapění naší hymny slavnost skončena. Účast přes 200 osob.

Zájezd autokarem na Moravu byl uspořádán dne 6. a 7. května. Z celkového počtu 50 účastníků bylo nás 24 z obce, ostatní z okolních vesnic. Navštívili jsme Macochu, Brno, Velehrad, Gottwaldov (Zlín) a Svatý Kopeček. Všem se zájezd velmi líbil a účastníci na něj rádi vzpomínají.

Sedmdesátých narozenin generalisima J.V. Stalina bylo i zde vzpomenuto malou oslavou a podepsán blahopřejný arch.

Poměry lidopisné

Narodila se v č. 30 Ponikelská Hana, v nemocnici v Hořicích dne 22.6.

v č. 11 Trnavská Iva, dne  v nemo. v Hořicích 4.7.

v č. 10 narodila se pí Hlavaté holčička v nem. v Hradci Kr., ale hned zase zemřela

Sňatky

vdala se Milada Fidranská,, úředníce v Praze, za Ing. Mlynáře tamtéž

Kropáčkova Marie, modistka za J. Stránského v Hradci Králové

Úmrtí

Dne 20.II, zemřela Fidranská Marie v úctyhodném stáří 91 let. Duševní svěžest si zachovala až do konce.

Pražák Josef, 69 letý výměnkář, zemřel dne 2.5. na nemoc, se kterou jistě nikdy nepočítal:“TBC pulmanum“ (tuberkulosa plic)

Vinšálek Vlastimil, 19ti letý, stal se dne 7.4. obětí dopravního neštěstí. Jel toho dne as o 23 hod. na svém motocyklu z Hořic, kde byl tajemníkem okr. vedení Svazu Čsl. mládeže. Jel asi beze světla a v mladické nerozvážnosti jistě hodně rychle. V stejnou dobu šel po silnici od Jeřic Ivan Kubarev, národnosti ruské, bytem v Hor. Černůtkách, zajatec z první světové války. Byla té noci strašná vichřice a ta byla asi příčinou, že Ivan neslyšel přijíždějící motocykl ((snad byl též podnapilý, jak míval ve zvyku) K neštěstí došlo asi tak, že Vlasta (jak jsme mu všichni říkali) v místech nedaleko transformátoru, narazil v pln rychlosti do pravé strany Ivana. Vyletěl ze sedla, setrvačností se nesl as 14 m vzduchem, načež narazil obličejem na silniční banket. Zhroutiv se, zůstal mrtev ležet na okraji silnice v posici, jako by spal. Ivan zůstal s otřesem mozku, s přeraženou pravou rukou a dvěma žebry, ležet na silnici a teprve chladem probuzen, dovlekl se ráno do vsi. V Hradecké nemocnici tomuto zranění po několika dnech podlehl.

Ještě další dvě osoby zde potkalo neštěstí, i když neskončilo smrtí:

Marie Tomášková č. 35 spadla z patra stodoly. Po několikaměsíčním léčení se z toho dostala, ale zůstala trvale invalidní.

Dále propukla choromyslnost u Jarosl. Klečka. Bydlel v obecním domku a dojížděl do Hradce Králové do zaměstnání jako dělník Č.S.D. Je na léčení a snad úspěšném v Havlíčkově Brodě.

Správa obce

Činnost MNV

Členové MNV se samostatně neschází často. Předseda však se snaží přiblížit co nejvíce lidově-demokratické linii, pořádá proto pravidelně každou středu schůzi všeho občanstva. Zde jsou občané seznámeni se vším novým a vyřízují se i běžné věci úřední agendy. Dává tak kontrolovat veřejně činnost svoji i celého MNV. Tím je každému dáno právo účastnit se veřejného života v obci.

Finančně se hospodaří teď obci lépe, než za první republiky. Poplatníci totiž odvádějí správně svoje daně, takže i státní pokladna zasílá měsíční příděly pravidelně. Mimo toho obdrželi jsme 22000 Kčs ze státní pokladny jako příspěvek na uhrazení rozpočtového schodku. Byla za to opravena obecní cesta k Rašínu, dosázeny třešně v úvoze, zakoupeny 2 vagony štěrku na cesty a opraven z části obecní domek. Byla též zřízena telefonní přípojka do bytu předsedy MNV.

Veřejný život

Rok 1949 je první rok pětiletého plánu rozvoje státu k blahobytu. Tak alespoň hlásají četná hesla, při všech příležitostech uveřejňovaná. A skutečně. V zásobování textilem a obuví nastal obrat lepšímu. Volný trh je sice vysoký v cenách, ale dobrý v jakosti, a když koncem roku jsou ceny podstatně sníženy, stává se výborným doplňkem tam, kde nestačí hodnota bodová. Od 1.X. je dán do volného prodeje chléb a veškeré pečivo, ba i mouka. Však to trvalo deset let, než si můžeme zase dopřát rohlíků a housek dle své chuti.

Při přetvařování staré společnosti v novou, došlo letos k úžasné změně v živnostech a obchodě. Většina těchto dosud soukromých podniků, byla přetvořena v národní podnik. A tak z koloniálních obchodů vznikl „“Pramen“, z řeznictví „Masna“, ze železářů „Kovomat“, z papírníků „Narpa“, z mechaniků „Mototechna“ a podobně. Z dosavadních majitelů stávají se zaměstnanci s pevným platem a sociálním zajištěním. Osobně jdou do toho neradi, ale nezbývá jiného východiska, tedy se přizpůsobují.

Zánik živnosti

Z těchto důvodů byla nucena majitelka potravinářského obchodu zde pí Fidranská odhlásit živnost. Rovněž paní Bílková Žofie odhlásila živnost mlynářskou. Melem nyní buď v Jeřicích nebo v Lužním mlýně v Cerekvici. Šrotuje se buď na domácích šrotovnících nebo v družstevní sušárně, kde je instalován kladivkový šrotovník zn. „Ursus“.

I v zemědělství je mnoho nového:

Celostátní plán, který je diktován jednak potřebou vnitřního konsumu, jednak výměnou výrobků na zahraničních trzích, je podrobně rozpracováván. Přes krajské, okresní a místní národní výbory dojde až do poslední chalupy, kde přesnými čísly je smluvně stanovena výroba i dodávka toho kterého produktu. A jestliže se nám začátkem roku zdály dodávkové úkoly (zvláště v mléce) nesplnitelné, konstatujeme, že k 31.12. mají všichni zemědělci dodáno, ba někteří i předáno.

Vláda doporučuje zemědělcům vyšší výrobní formy a to tvořením JZD – Jednotných zemědělských družstev. Rolníci většinou však odmítají, veřejným projevům a přednáškám se vyhýbají. Z kolektivisace mají obavu, že prý příjdou o veškerý majetek. A u většiny našich lidí je soukromý majetek stále ještě monstrem nejvyšším.

Až se ideově a psychologicky změní v názorech, nabudou vyššího státně—politického uvědomění, pak teprve bude možno i na naši vesnici vytvořit nový společenský řád –

socialismus!

Šulc Fr.

kronikář

Tato pamětní kniha byla po dobu 14 dnů vyložena na M.N.V. k veřejnému nahlédnutí a to od 14. dubna do 29. dubna 1950

Šulc Fr.

předseda MNV

Zápis

sepsaný dne 4. května 1950

v Družstevní sušárně na čekanku.

Dnešního dne zavítala 73 členná delegace bratří Slováků z okresu Trstěná, při příležitosti týdenní návštěvy svého patrona – okresu hořického – k prohlídce zdejší družstevní sušárny na čekanku.

Utužujeme takto pevnější svazek Čechů a Slováků, zdravíme delegaci a na trvalou paměť žádáme o podpisy