1971

Situace v JZD

Zhodnocení plnění úkolů za uplynulé období.  JZD Dolní Černůtky jako JZD III. typu bylo založeno v r. 1957, před tím hospodařilo od r. 1952 jako JZD II. typu. Máme-li hodnotit minulé období, musíme konstatovat, že JZD svoje společenské poslání splnilo. Svými výsledky na výrobním úseku se řadí mezi nejpřednější JZD v okrese Jičín. JZD po celou dobu svého trvání povinnosti vůči státu vždy plnilo na 100% a v některých letech přes 100%. Že výsledky na výrobním úseku jsou stále lepší, svědčí o tom malé porovnání roku 1971 s rokem 1961, který co se týče počasí, byl s rokem 1971 shodný.

Rostlinná výroba hektarové výnosy

Živočišná výroba – plnění dodávek

Užitkovost

Tedy výsledky více než dobré. K této výrobě bylo použito stávajících zařízení (chlévů a stodol) ze soukromého hospodaření a nakoupila se mechanizace na zajištění rostlinné výroby. Tento stav měl celou řadu výhod pro generaci, která byla v době založení JZD v nejproduktivnějším věku. Tak plně využili  stávajících objektů, nemuseli stavět a mohli se plně věnovat výrobě. Ještě dodnes, přestože odměny za živočišnou výrobu jsou značně vysoké, má JZD Dolní Černůtky celkové náklady v živočišné výrobě mnohem nižší, než družstva, která mají společná zařízení.  

Tím, že téměř každá rodina měla ve svém hospodářství živočišnou výrobu, měli oba manželé pracovní příležitost po celý rok. Tím bylo docíleno rovnoměrného rozdělení důchodu. V usedlostech, kde nemohlo býti provedeno ustájení dobytka, byla z rodiny zaměstnána v JZD pouze žena a pracovala v rostlinné výrobě. Manžel byl většinou zaměstnán v průmyslu, takže i těmto rodinám se dobře vedlo a to z počátku i lépe než družstevníkům, poněvadž sociální výhody pro družstevníky se budovaly postupně podle toho, jak se hospodaření v JZD upevňovalo. Nyní jsou již oba druhy rodin na stejné úrovni. Možno říci, že v rodinách, kde oba manželé jsou členy JZD je životní úroveň mnohem vyšší.

Podařilo se odstranit těžkou dřinu v rostlinné výrobě a to zejména v práci, kterou vykonávali muži. Ruční práce žen zatím nebyla strojní nahrazena. Ženy musí stále lézt po kolenou a jednotit řepu. Nepodařilo se odstranit těžkou práci v živočišné výrobě, což je při traťovém svodu zcela pochopitelné. Produktivita práce je velmi nízká.

Z tohoto způsobu hospodaření v živočišné výrobě jsou zase náklady na veterinární ošetření minimální, poněvadž hromadná onemocnění zvířat – např. záněty vemene se vůbec nevyskytují. Z uvedeného vysvítá, že v Jednotném zemědělském družstvu v Dolních Černůtkách se myslilo pouze na přítomnost a na budoucnost se úplně zapomělo . Generace, která družstvo zakládala pomalu dožívá. Této generaci se podařilo celkem úspěšně jak pro společnost, tak i pro sebe zemědělskou výrobu zajistit. Tím však celý úspěch končí. Družstvo pracuje bez perspektivy. Nemá téměř žádná společná zařízení. Téměř všichni družstevníci nemají nástupce. Děti pracují třebas i za horších podmínek v průmyslu i jinde, jen když nepracují v zemědělství. Právě způsob hospodaření v živočišné výrobě formou traťového svodu, bezpodmínečně vyžaduje, měl-li by se udržet, rodové dědice usedlosti. Z jiných zdrojů doplnění členské základny není naprosto možné. Proto také JZD Dolní Černůtky dožitím stávajících členů a to je otázka možná 1 – 5 roků, zákonitě zanikne. Bude proto na funkcionářích, aby včas ještě zachránili co se zachránit dá.  Při řešení co dál s JZD Dolní Černůtky je nutno vzít v úvahu hledisko sociální. Je třeba pamatovat na to, že je celá řada družstevníků, kteří mají několik let do důchodu. Je proto žádoucí, aby měli alespoň takovou možnost výdělku jako dosud, ne-li větší. Jsou zde i někteří družstevníci – důchodci, kteří mají nízké důchody, takže neodpovídají cenám životních potřeb. Pro tyto je i nadále existenční nutností v družstvu pracovat. Tito družstevníci před důchodem i důchodci si tuto pozornost zaslouží, neboť v zemědělství pracovali i v době, kdy se formovala družstevní výroba. V té době nebyly zrovna v zemědělství dobré pracovní podmínky a odměny byly nízké. Nesmí se také zapomenout na mladé lidi – družstevníky. Ti pochopitelně musí míti rovněž možnost dobrého výdělku. V opačném případě by o ně zemědělství přišlo. Za stávající situace se nabízejí tři možnosti řešení ( pokud mám na mysli živočišnou výrobu) a to:

1. Krátkodobé řešení, tj. ponechat stávající stav (traťový svod). To ovšem vyžaduje udělat podrobný průzkum v jednotlivých stájích a vysondovat, jak dlouho budou v té které stáji dobytek obsluhovat. Z toho časového průzkumu vycházet a připravit rezervu, kam by bylo možno dobytek z některé stáje převézt, kdyby pro náhlé dlouhotrvající onemocnění ošetřovatelůnemohl jimi býti dobytek ošetřován. Z tohoto průzkumu vycházet též k dalšímu, ovšem již perspektivnějšímu řešení, tj. sloučeníJZD nebo kooperaci. Zejména je nutné průzkumem zjistit, kdy se tedy sloučit – nenechat věc dozrát do krajnosti.

2. Sloučení JZD se jeví jako nejvhodnější alternativa, aspoň u skotu, zejména dojnic, protože kooperace, dle našeho názoru, je věc delšího vývoje a do té doby černůtský způsob hospodaření nevydrží.

3. Kooperace by byla možná u slepic a prasat, ovšem na těchto úsecích se jeví výroba na několik let personálně zajištěna. Do popředí řeší vystoupí chov selat, až by s. Pražáková odešla do důchodu a odmítla by dál prasnice obsluhovat.

Tyto otázky vyřešit, záleží především na funkcionářích JZD, kteří musí v dalším vývoji JZD vidět a snažit se řešit zájmy všech družstevníků. Zájem mají všichni společný – prosperitu družstva a slušný výdělek. Do představenstva se nadále navrhují staří zkušení funkcionáři.

Hlavatý Jaroslav nar. 1921 jako předseda

Dušek Václav nar. 1913 zootechnik

Trnavský Josef nar. 1921 agronom

Fidranská Zdena nar. 1937 ekonom

Pražák František nar. 1938 skladník, pokladník

Langr Václav nar. předseda revizní komise

Práci těchto funkcionářů si dovoluji hodnotit kolektivně. Všichni jsou bezpartijní, mají však kladný vztah k socialistickému zřízení. V letech 1968 i 1969 se všichni chovali jako řádní občané. Řídili chod družstva tak, že se všude plně pracovalo, jak bylo již několikrát hodnoceno. Po stránce organizace výroby nemůže proti nim být námitek, což dokazují výsledky práce jak v rostlinné , tak i živočišné výrobě, markantně obzvláště v r. 1971. Méně se již starali o perspektivní vývoj JZD, jak to vyplývá z předchozího hodnocení. Tuto chybu však mají možnosti jistě v dalším období své činnosti napravit. Tuto zprávu jsem zpracovával pro Okresní zemědělskou správu v Jičíně a proto jsem ji i doslovně napsal do kroniky. Byla též projednána v lednu 1972 v představenstvu JZD a na členské schůzi. Projednalo ji také zasedání MNV a členská schůze KSČ dne 13.1.1972.

Místní národní výbor

Krom běžné práce připravovány volby do místního národního výboru. Pro paměť uvádím staré funkcionáře, kteří pracovali v MNV do r. 1971

Jméno                 nar.    č.p.     zaměstnání       funkce  polit.přísl.        poslancem

                                                                                                                      MNV od

Pour Josef          1923  32       ek.náměstek       předseda   KSČ           1947

Fidranský Josef 1901 31       důchodce            tajemník     bezp.        1945

Pražák Frant.     1914   2       JZD sklad.            člen rady    - „ -            1958

Trnavský Josef  1921  11   agronom        člen rady      - „ -                 1958

Javůrek Frant.   1904   22    JZD důch.     poslanec       KSČ                1958

Langr Václav       1902   20   - „ -                 poslanec      bezpart.        1945

Marks Josef         1902    17  důchodce     poslanec      KSČ                 1945       

Hlavatý Jar.          1921   10   předs. JZD    poslanec      bezpart.         1964

Jahelka Jar.          1931    41   tech.úř.        poslanec     bezpart.          1964

Fidranský Jos.     1931    12   tech.úř.        poslanec     bezpart.           1968

Volby do všech zastupitelských orgánů proběhly ve dnech 26. a 27. listopadu 1971. Všichni poslanci byli zvoleni jednomyslně (všemi hlasy). Byli jedna z obcí, která měla první odvoleno.

Do MNV Dolní Černůtky byli zvoleni

Pour Josef nar. 1923, č.p. 32 předseda

Hlavatý Jaroslav nar. 1921, č.p. 10 místopředseda

Fidranský Josef nar. 1901, č.p. 31 tajemník

Rubek Jiří člen rady

Dušek Václav ml. člen rady

Jahelka Jaroslav před.komise výst.

Javůrek František ml. před.kom.veř.poř.

Melzerová Irma nar. 1921 před.kom.kulturní

Procházka Zdeněk člen fin.kom.

Menclíková Marie člen kult.kom.

Schoval Vladimír nar. 1949 člen kom.veř.poř.

Na předvolebních schůzích byl schválen volební program, který obsahuje hodnocení vykonané práce do konce roku 1971 a program práce MNV do konce volebního období tj. do konce r. 1976.