1956

Počasí a úroda:

Letošní rok trpěl rozmarným počasím. Leden teplý – prší, zato v březnu tuhá zima – mrazy -25°C. Polní práce začínají teprve v dubnu, ale půda je vyspělá a díky strojům  STS se zpoždění dohání. O státním svátku 9. května se pilně pracuje (zdržují deště), však místní JZD má ještě sázet polovinu brambor a sít všechnu čekanku. Při setí cukrovky jsme poprvé použili stimulace osiva, aby rostliny měly více životnosti. Nevím, bylo-li to jen tím, (protože i ostatní činitelé: půda, agrotechnika, hnojení – byli v nejlepším stavu), ale skutečnost byla 400 q výnosu po hektaru.

Vývoj polních plodin byl počasím silně zpožďován. Tak např. brambory byly dosázeny až 20.V., sušení na lukách skončeno 4.77. a žně se tak protáhly, že teprve 14. září byly domláceny poslední pohrabiny v č. 19 (kde se prováděl společný výmlat). Sklizeň otavy skončena 20. září a 22.9. je nakládána na žebřiňáky poslední směska (na zrno!).

Sklizeň okopanin zase ztěžována častými dešti. Brambory se ještě dobyly za sucha. Výnos byl veliký (cca 290 q po ha)), a naší družstevníci dobře odměňovali – 1 q bramborů za den – všem brigádnicím místním i z Hořic. Na čekance pomohla po dvakrát Střední škola z Cerekvice, na cukrovce zase Mileta z Hořic. Ovšem jen když bylo dobré počasí, a protože bylo většinou ošklivo, zůstala všechna tíha práce na nás samotných. V listopadu uhodily mrazy – družstevníci si pochvalují, že jak hladce se odváží čekanka z pole!! Cukrovka (osekaná pomrity sekáčkem) se také dobře vyorává, ovšem ta na hromádkách zmrzla. Byl to boj s nepříznivým počasím, ale nepovolili jsme a dne 17. prosince jsme poslední řepu dovezli.

Je třeba vyzvednout, že o skončení sklizně se zasloužili nejen družstevníci, ale účinně pomohli i soukromě hospodařící rolníci Schoval (i s potahem), Ponikelský 30 a Hlavatý 33.

Mrazy způsobily tohoto roku mnoho škod, hlavně na cukrovce a zelí (JZD Chomutice a Dobrá Voda desítky hektarů); v našem družstvu zamrzlo 30 arů mrkve, ze které pak už nic nebylo!!

Resumé: Vypěstovat to umíme, ale zatím nedokážeme včas sklidit!!

Činnost JZD

V intencích strany (KSČ) a vlády vytyčuje si ONV v Hořicích velký úkol převést zemědělskou produkci na socialistickou velkovýrobu. Je pravda, že na okrese existuje 17 družstev III. typů, avšak celá řada z nich jsou menšinová (Hněvčeves). K 31.V. t.r. obhospodařují 25% orné půdy. K tomu přistupuje cca 10% orné u ČSSS, zbývá stále ještě 65% v roztříštěné malovýrobě. Ani v rámci kraje není situace růžová: JZD jsou sice ve 44% obcí, ale hospodaří jen na 26,4% orné půdy. Jsou tedy pořádány přesvědčovací akce – nejprve převést II. typpy na vyšší stupeň. Podařilo se tak v Třebověticích, Jeřicích a Třebnouševsi. I u nás v obci byly možnosti přechodu rozebírány, avšak bezvýsledně. Družstevníkům se celkem výroba daří, zejména živočišná. Dodávka mléka např. byla splněna na 213%, vepřové maso i vejce jdou na státní nákup, čili za slušné ceny. Také práce je méně: Předali jsme ČSSS ještě nějakou reservní půdu, a sice hon za Knajflovi ve výměře 10,67 ha. Pracovní morálka není špatná a tu je těžko slibovat, že se budeme mít lépe.

Přesto nám opět dva členové vystoupili a to č. 23 a 32. I další někteří nejsou spokojeni s rozdělováním plodin, ovšem pokud je to II. typ – nejde to jinak, protože čím více hektarů, tím větší daně a další režie. Jediný recept je přechod na III. typ.

K 31.12. 1956 je počet zemědělských závodů sdružených v JZD 17, s výměrou půdy: zemědělské 110,35 ha; z toho orné 90,29 ha.

Přehled o plochách a hektarových výnosech hlavních plodin v JZD:

Tržba za rostlinné výrobky (včetně volného prodeje 266.100,--- Kčs.

Některé výdaje na výrobu:

Přikoupená osiva a sadba 21.000,-- Kčs

Strojená hnojiva 20.700,-- Kčs

Odměna STS 21.200,-- Kčs

náklady na brigády 6500,-- Kčs

Členům za pracovní jednotky 166.338,-- Kčs

a P.J. byla odhlasována 35,-- Kčs.

Družstvo má k disposici všecky prostory hospodářských budov č.p. 14, vlastní 1 traktor, 2 valníky, kladívkový šrotovník, 3 elektromotory, senomet, mlátičku a další menší stroje.

Pracovní morálka je dobrá, funkcionáři se starají poctivě, proto tyto skvělé výsledky.

Poměry lidopisné:

Dne 4.2. narodil se Jaroslav Paulus č. 26

Dne 29. 8. zemřel Josef Javůrek – výměnkář č. 22

Dne 30. 7. vystěhoval se Fr. Rachota s rodinou z č. 37

Dne 18. 9.. vystěhoval se Vlad. Kalvach z č. 38

Dne 7. 11. přistěhoval se Zd. Václavík do č. 37.

Počet obyvatel se zase snížil a máme obývatel: mužů 43, žen 46, celkem 89.

Kultůra

Bylo pokračováno v zimních zájezdech do Kr. oblastního dívadla v Hradci Králové – účastníku 17. Jednou též autobusový zájezd do biografu v Hořicích. S úzkým filmem nás několikrát navštívilo Středisko drůbežárny z Jeřic a bylo uspořádáno též několik lékařských přednášek s promítnutím patřičných filmů. Vlastní kulturní podnik nemá uspořádat kdo, a pro koho – ba ani taneční zábava o pouti či posvícení nebyla.

Knihovna: je celkem dosti bohatá – má 7995 svazků (kromě 32 brožur odborného rázu!!), avšak průměrný počet čtenářů je jenom 8. Nejčtenější autoři?? Jirásek, Baar, Sokol – Tůma, Dumas, méně Němcová a Rais. Nečte se vůbec literatura politická, ačkoli knihovna obsahuje 20 svazků Stalina, 6 svazků Lenina, Gottwalda, ba i oba díly Marxova Kapitálu.

Autobusový zájezd byl uspořádán dne 20. září do Brna na strojírenskou výstavu a zúčastnilo se ho 20 osob.

Pro 9 dětí naších družstevníků umožnila Mileta10 (náš patron) desetidenní pobyt ve Velké Úpě v rekreačním středisku. Dětem se tam moc líbilo.

Z událostí politických

byla největší pozornost věnována Polsku a Maďarsku. Tam totiž ze špatné hospodářské situace vznikly nepokoje. Vnitřní i zahraniční reakce jich využila a zorganizovala v Maďarsku ozbrojené povstání. Mnoho národního majetku a stovky životů padlo v oběť, než Sovětská armáda udělala pořádek. U nás se to projevilo je zvýšenou nervositou na ouřadech a větší bdělostí a ostražitostí bezpečnostních orgánů.

Pražák Fr.                                                                          

Zapsal: Šulc Fr.

kronikář