1943
Počasí a úroda.
Letošní zima byla mnohem mírnější, než předcházející, sněhu bylo sice dost, zase se několikrát prohazovaly silnice, ale už od polovice února nastalo velmi pěkné počasí. Jarní polní práce se konaly pohodlně. Příliš suché větry zavinily, že okopaniny dosti špatně vzcházely, úroda obilí byla výborná, okopaniny byly horší. Řepa ještě ušla, bramborů však bylo méně a čekanka selhala úplně. Já například jsem jí sklidil z 20 arů 24 q. Také píce pro dobytek je méně, protože v důsledku sucha bylo málo otavy.
Řízené hospodářství se dále prohlubuje a jako novinku máme letos povinný osev máku. Všichni zemědělci mu musí věnovat 2% veškeré orné půdy. Mimo to musí být ještě přiset do řepy a čekanky. Řepka olejka, kterou seli dosud jen rolníci od 5 ha, musí se letos po žních nasít už od 1 ha výměry.
Dodávkové kontingenty jsou rozepsány skoro na všechny zemědělské výrobky. Tak chlebového obilí bylo předepsáno: 325 q žita a 450 q pšenice. Splněno 300 q žita a 550 q pšenice. S obilím krmným máme letos výhodu. Po splnění kontingentu, který byl předepsán obci 51 q, může si každý toto obilí zkrmit v jakýchkoliv dávkách a formě. Máku bylo předepsáno a dodáno 35 q. Bramborů je dodáno 490 q a 94 q je ještě zajištěno v jednotlivých usedlostech pro dodávku jarní. Kontingent hovězího masa od 1/VIII 1943 do 31/VII 1944 činí 123,66 q, vepřového masa 38,64 q. Nově se zavádí přepočet na mléčné jednotky a neplnění tohoto kontingentu trestá se odnětím práva držeti kozy, králíky a všechnu drůbež kromě slepic. Zato předání kontingentů se odměňuje bohatou prémií. Dodáno bylo celkem 54000 l mléka a osmnácti rolníkům, kteří předali bylo vyplaceno takřka 15000 K. Za předaný dobytek přišlo do obce k rozdělení 14000 K.
Na všechna vydaná nařízení dozírají přísně kontroly. „Kontrola pro kontrolu kontroluje kontrolu“. Za tuto zimu a jaro přivedlo se mnoho osob z okolí do neštěstí tím, že byly u nich objeveny zatajené zásoby obilí. Tak jeden mladý rolník z Hněvčevsi měl ve stodole zakopanou bednu s obilím. Když to kontrola našla, byl malér. Dostal těžký nervový otřes, z kterého se ani do konce roku nevyléčil. Také denní tisk přinesl zprávy, že pro tento přečin byly jisté osoby odsouzeny k smrti.. Zde v obci nedošlo bohudík k tak tragickým případům, přesto ale po celou dobu revisí žilo obyvatelstvo ve stálém strachu. Každý totiž má nějaký ten hříšek, má něčeho více a tu neví, kam to nejlépe schovat. Že se mnoho zkazí – je nabíledni: obilí ve slámě, seně nebo plevách žerou myši, v zemi nebo hnojišti zase ztuchne. Přišla-li kontrola na drůbež, namačkaly se „černé“ slepice do pytle, až se udusily. Krmení husa zase, zmáčknutá před zraky revise na malý prostor, musela se hned zabít a měla pak maso modré. Jindy zase kontrola na mléko vzruší celou obec. Při jedné takové se ukázal v místní sběrně (v obecní váze) strašný chaos! Byla totiž neděle a nikdo kontrolu nečekal, mléko bylo částečně porušené. Důsledek toho byl, že starosta obce, předseda mléčné komise a ještě 7 dalších viníků musilo do Hradecké mlékárny, kde všem byla udělena velmi přísná důtka. Opět jiná kontrolní komise zjistila u jednoho zdejšího rolníka nepřihlášené sele. A ač to bylo nedochůdče, musil zaplatit 1000 K pokuty. A ještě o jedné kontrole je nutno se zmínit a to o revisi pomocných knížek. Na tu přijeli náhle 2 cizí četníci. Stačilo, aby nebyl potvrzen některý zápis příslušným rozdělovačem nebo sběračem a již je předepsána pokuta. Těchto případů bylo dost, ale výše pokut nebyl nikde tak hrozná. Obvykle 100 – 200 K.
A tak jsme přestrašeni, že stačí aby přišel do vsi lépe oblečený člověk a už v něm tušíme kontrolora. První polovina roku byla opravdu zlá a panikáři zle prorokovali, jak bude po žních. Proti všemu očekávání dopadlo vše dobře. Úroda se v klidu svezla do stodol, vymlátila a odvedla. Okresní kontrolní komise sice v několika obcích byla přítomna mlácení, aby zjistila průměrnou sklizeň, zde v obci však jsme i tohoto byli ušetřeni.
Větší potíž máme s mletím. Právě ve žních byly zavřeny některé malé mlýny a mezi nimi i zdejší mlýn p. Bílkové. Úředně jsme přiděleni do „Lužníka““ Mletí na úřední povolení nestačí, hledají se tedy zase nové cestičky. Našly se a tu je možno konstatovati, že opět nehladoví nikdo z nás a ani z našich nejbližších ve městě.
Horší je to s přepravou. Na nádražích jsou velmi časté kontroly zavazadel. Méně často, ale přece někdy jsou i na silnicích a poštách. Můj synovec si vezl do Prahyy 18 kg pšenice a ač udal, že je to sběr, byla mu zabavena a zaplatil ještě 200 KK pokuty. I na našem malém nádraží jsem byl svědkem, jak byyla zavazadla kontrolována.
Zemědělská výroba je vystupňována ve všech svých složkách. Úřady přikládají jí mimořádnou důležitost a proto jí i podporují. Tak ve výrobě rostlinné jsou v době vegetace pořádány odborníky tzv. polní kázání. Rolníci jsou přímo na místě poučováni o chorobách a škůdcích naších kultur. Dále se musí povinně odebírat jisté procento originálních osiv a sádě. Osivo musí býti mořeno. Ovocné stromy jsou stříkány ochrannými prostředky. Jsou pořádány různé kurzy s povinnou účastí.
Ve výrobě živočišné jsou, vedle již uvedených vyplácení prémií, pořádány též kurzy a výstavy. Tak putovní výstavy „Více mléka“ v Hradci Králové mělo se povinně zúčastnit 40 osob. Že se jich několik vyhnulo, je jejich škoda.
Ač jiné stavby jsou zakázány, hospodářsky důležitá zařízení jako močůvkové jámy i silážní, se stavět mohou. Také dřeno na opravu zemědělského inventáře se povoluje.
Svaz zemědělství a lesnictví byl letos zřízen vládním nařízením pro oporu venkovského lidu. Jeho předsedou je sám ministr zem. a lesnictví Hrubý. Pro naši obec je jmenován za předsedu Al. Dubský. Zdá se, že to bude dobrá stavovská organice. Její představenstvo tvoří tzv. zemědělskou komisi, která spolupracuje s obecním úřadem při rozepisování kontingentů apod. Že tato funkce nese s sebou také hodně nepříjemností, přesvědčili jsme s např. při rozpisu dodávky drůbeže. Musilo se na chovatele rozvrhnout 3 krůty, 16 kachen a 01 hus. A poněvadž úřední cena je 15 K za 1 kg husy, kdežto pod rukou se platí 100 K, za krmenou dokonce 200 až 300 K za 1 kg, je zřejmé, že se brání každý do krajnosti. Tak z toho bylo trochu křiku a hádky, ale svět jde dál i přes tyto malichernosti.
Zásobování. Pokud se týče životních potřeb, funguje zásobování bezvadně. Uvědomíme-li si, že ač jsme již v pátém roce války, přece lístky na poživatiny i maso jsou pravidelně honorovány. Hůře je s obuví a oděvem. Né, že by zboží v obchodech vůbec nebylo, ale poukazů se vydává jen velmi málo. Měsíčně přichází do obce 1-3 poukazy na řádnou obuv, pak několik málo na bačkory nebo dřeváčky. To ovšem nemůže nikterak uspokojit přibývající množství žadatelů. U textilu je to ještě horší. Zde se dostane poukaz jen ve vyjímečných případech (těhotenství, smutek apod.) A i když máš poukaz v ruce – neseženeš.
Zato ale výměnný obchod kvete: za mouku, cukr, omastek nebo cigarety je zase ke všemu přístup. Kdo ale nemůže opravdu nabídnout žádnou protihodnotu, ten je na tom opravdu špatně.
Hasičský sbor byl zde letos ustaven z nařízení protipožární policie. A když už hasiči, tak také stříkačku, jsme si řekli. Spoluprací několika dobrých občanů (nutno zde jmenovati vedle starosty Martina též Jos. Fidranského a Václ. Langra) a za finančního přispění družstva elektrárenského, obce, okresu a protipožární policie, byla zakoupena motorová stříkačka s příslušenstvím. I hasičská zbrojnice byla hned postavena. Náklad na toto vše činil 60000 K a byl z výše jmenovaných pramenů cele uhrazen.
A ještě jednoho lepší zařízení jsme se letos dočkali – a to zřízení telefonu! Ač se o tom jednalo již za republiky, nebylo nikdy dost potřebného kapitálu a snad ani né dost dobré vůle. Teď to šlo „jako po drátku“. Sušárenské družstvo věnovalo potřebný obnos 12500 K, místní vedoucí osoby ochotně zařídily, čeho bylo třeba a již se telefonuje. Občanstvo, zvláště mladší generace, plně využívá tohoto dobrodiní.
Celkem možno říci, že životní úroveň vesnice se zlepšila. Je pravda sice, že mnoho věcí nelze koupit vůbec nebo jen v míře velmi omezené, ale náš člověk nikdy neutrácel zbytečně. Teď konečně, když více peněz trží, věnuje také více na zlepšení svého obydlí i hospodářství. Tak mnoho domků má letos nová okna i dvéře, bytové zařízení se zlepšuje. Do hospodářství přišlo mnoho nových strojů a nářadí. Jen elektromotorů je zde 16, mlátiček 10, 7 sekaček na obilí a 1 samovaz. 4 šrotovníky jsou čas od času úředně odplombovány, aby sešrotovaly krmné obilí. Stav hovězího dobytka je dobrý, koňstva výborný. Pole jsou obdělávána vzorně.
Umrtím nám obyvatelstva neubylo, jen úřad práce nám ubral 5 sil, které jsou totálně nasazeny jednak v říši, jednak v novém zbrojním podniku v Plotištích.
Svateb letos nebylo, narození 2. Je to Jiřík Hlavatý č. 33 a Zdeněk Dušek č. 21.
Povinná služba mládeže byla zavedena vládním nařízením. Do 1. února se musili přihlásit všichni mladiství od 10 do 18 roků. Vyloučeni jsou židé nebo arijci, kteří nečestným jednáním vzbudí pohoršení. Vedoucím úřadem je „Kuratorium pro výchovu mládeže“. Zde v Černůtkách je prakticky zahájená činnost teprve na konci roku. Mládež většinou chodí ráda.
Události válečné vzaly na sebe letos zcela jinou tvářnost. Jak Rusko, tak i Anglie s Amrikou nasadily velké masy lidí i materiálu a přinutily tak Německo i Itálii k defensivě. Již 3. února ohlásil Vůdcův hlavní stan, že boj o Stalingrad je skončen. Padla tam šestá německá armáda spolu s dvěma rumunskými divizemi a jedním plukem Chorvatů. Současné operace velkého stylu donutily Německo – Italské oddíly, aby opustily severní Afriku. Začátkem července se pak anglo-američané vylodili na Sicílii. Tuto obsadili a vytvořili frontu v jižní Itálii. 25. července byl proveden v Itálii převrat, jehož úmyslem bylo odstranit fašistickou vládu i s Musolinim. To se také z části podařilo a ač král prohlásil, že se bude ve válce pokračovat, požádal již 3. září o příměří a dne 88. září pak nabídl bezpodmínečnou kapitulaci. Němci sledujíce bedlivě tyto události, převzali ihned obranu Itálie sami. I na Balkáně má toto odezvu ve zvýšené činnosti partyzánů, takže koncem září musí Němci zahájit proti nim skutečnou ofenzívu. Problém invaze a zřízení druhé fronty je neustále v popředí zájmu obou válčících stran. Z toho důvodu musí Říše neustále býti na stráži a udržovati značné posádky po celém západním pobřeží. Letecké útoky na Berlín a ostatní velká města v Německu jsou stále tvrdší. Vedle třaskavin je shazován též fosfor. Na frontě východní je úžasné zápolení lidí i materiálu v proudu takřka bez přestávky. V jižním i středním úseku pronikají ruské armády vpřed, takže koncem roku je fronta velmi zkrácena v porovnání před rokem. Jde od Leningradu k Něvelu, Vitebsku, sleduje tok Dněpru. Pak vybíhá na západ k Žitomíru a zase se vrací k Dněpru, aby skončila na Krymu. Přesto, ale že se štěstí válečné usmálo na protivníka, přece vedoucí německého národa věří v „konečné vítězství“. Snad rok příští přinese rozhodnutí.
Šulc Frant.